es
Zázraky techniky
S04E1751458800 - Zázraky techniky: Hudson Yard
Na Manhattanu je všechno rozparcelováno přes sto let. Takže když tu vůbec najdete velký pozemek, je velmi pravděpodobné, že jde o železniční nádraží. Na těchto rozlehlých pozemcích sice nestojí budovy, ale zato jsou pokryty kolejemi. Jakákoli stavba se zde jeví jako nemožná. Nyní se ale v západní části Manhattanu skupina ambiciózních inženýrů této výzvy chopila. Hudson Yards, největší projekt výstavby nemovitostí ve Spojených státech, vzniká přímo nad funkčním nádražím. Nenavrhují se zde budovy, ale naprosto speciální základní konstrukce, která by byla schopná budovy udržet. Panorama nedoplní jen jeden mrakodrap, ale hned šest a další budou následovat. Každá budova je úchvatná. Je tu přes 93 000 metrů čtverečních prodejních prostor, přes 460 000 metrů čtverečních obytných prostor a přes 900 000 metrů čtverečních komerčních prostor. Co do velikosti, je tento projekt bezkonkurenční. Téměř celý byl postaven na obří základové desce, položené nad nádražím, které je v provozu. Hudson Yards se rozkládá na ploše přes 113 000 metrů čtverečních. Souběžně se zde stavělo několik megastaveb, včetně třetího nejvyššího mrakodrapu v New Yorku.
más informaciónEpisodios
Temporada 4
Zázraky techniky: Hudson Yard
Zázraky techniky: Hudson Yard
Na Manhattanu je všechno rozparcelováno přes sto let. Takže když tu vůbec najdete velký pozemek, je velmi pravděpodobné, že jde o železniční nádraží. Na těchto rozlehlých pozemcích sice nestojí budovy, ale zato jsou pokryty kolejemi. Jakákoli stavba se zde jeví jako nemožná. Nyní se ale v západní části Manhattanu skupina ambiciózních inženýrů této výzvy chopila. Hudson Yards, největší projekt výstavby nemovitostí ve Spojených státech, vzniká přímo nad funkčním nádražím. Nenavrhují se zde budovy, ale naprosto speciální základní konstrukce, která by byla schopná budovy udržet. Panorama nedoplní jen jeden mrakodrap, ale hned šest a další budou následovat. Každá budova je úchvatná. Je tu přes 93 000 metrů čtverečních prodejních prostor, přes 460 000 metrů čtverečních obytných prostor a přes 900 000 metrů čtverečních komerčních prostor. Co do velikosti, je tento projekt bezkonkurenční. Téměř celý byl postaven na obří základové desce, položené nad nádražím, které je v provozu. Hudson Yards se rozkládá na ploše přes 113 000 metrů čtverečních. Souběžně se zde stavělo několik megastaveb, včetně třetího nejvyššího mrakodrapu v New Yorku.
Zázraky techniky: Hudson Yard
Zázraky techniky: Hudson Yard
Na Manhattanu je všechno rozparcelováno přes sto let. Takže když tu vůbec najdete velký pozemek, je velmi pravděpodobné, že jde o železniční nádraží. Na těchto rozlehlých pozemcích sice nestojí budovy, ale zato jsou pokryty kolejemi. Jakákoli stavba se zde jeví jako nemožná. Nyní se ale v západní části Manhattanu skupina ambiciózních inženýrů této výzvy chopila. Hudson Yards, největší projekt výstavby nemovitostí ve Spojených státech, vzniká přímo nad funkčním nádražím. Nenavrhují se zde budovy, ale naprosto speciální základní konstrukce, která by byla schopná budovy udržet. Panorama nedoplní jen jeden mrakodrap, ale hned šest a další budou následovat. Každá budova je úchvatná. Je tu přes 93 000 metrů čtverečních prodejních prostor, přes 460 000 metrů čtverečních obytných prostor a přes 900 000 metrů čtverečních komerčních prostor. Co do velikosti, je tento projekt bezkonkurenční. Téměř celý byl postaven na obří základové desce, položené nad nádražím, které je v provozu. Hudson Yards se rozkládá na ploše přes 113 000 metrů čtverečních. Souběžně se zde stavělo několik megastaveb, včetně třetího nejvyššího mrakodrapu v New Yorku.
Zázraky techniky: Letadlová loď třídy Gerald Ford
Zázraky techniky: Letadlová loď třídy Gerald Ford
Spojené státy americké prosluly svou námořní silou. Vlastní jedny z nejrychlejších a nejsilněji vyzbrojených lodí na Zemi. Ale mít pod kontrolou 360 milionů čtverečních kilometrů světových oceánů vyžaduje více, pro úspěch námořnictva je klíčové námořní letectvo. Vytvořit základnu letectva na moři představuje jedinečnou technickou výzvu. Americké námořnictvo potřebuje nový typ lodí, které budou schopné přepravit ještě více letadel. S nástupem 21. století vznikají nové potřeby. Potřeba nových technologií, nového způsobu boje a humanitární pomoci po celém světě. Řešením této potřeby je třída letadlových lodí Gerald Ford. Vedoucí loď třídy je až 337 metrů dlouhá, výtlak má více než sto tisíc tun a její výška odpovídá čtyřiadvacetipatrové budově. Maximální rychlost třicet pět uzlů, což je asi šedesát pět kilometrů v hodině, ji činí nejrychlejší dopravní lodí, jaká byla kdy postavena.
Zázraky techniky: Letadlová loď třídy Gerald Ford
Zázraky techniky: Letadlová loď třídy Gerald Ford
Spojené státy americké prosluly svou námořní silou. Vlastní jedny z nejrychlejších a nejsilněji vyzbrojených lodí na Zemi. Ale mít pod kontrolou 360 milionů čtverečních kilometrů světových oceánů vyžaduje více, pro úspěch námořnictva je klíčové námořní letectvo. Vytvořit základnu letectva na moři představuje jedinečnou technickou výzvu. Americké námořnictvo potřebuje nový typ lodí, které budou schopné přepravit ještě více letadel. S nástupem 21. století vznikají nové potřeby. Potřeba nových technologií, nového způsobu boje a humanitární pomoci po celém světě. Řešením této potřeby je třída letadlových lodí Gerald Ford. Vedoucí loď třídy je až 337 metrů dlouhá, výtlak má více než sto tisíc tun a její výška odpovídá čtyřiadvacetipatrové budově. Maximální rychlost třicet pět uzlů, což je asi šedesát pět kilometrů v hodině, ji činí nejrychlejší dopravní lodí, jaká byla kdy postavena.
Sobre el evento
Ivankivský okres v Kyjevské oblasti na Ukrajině, kdysi býval součástí Sovětského svazu. Dnes je ale světem plným narychlo opuštěných měst, světem duchů. Je to jedna z nejradioaktivnějších oblastí na planetě. Jejích více než dva a půl tisíce kilometrů čtverečních se považuje za neobyvatelnou zónu. To vše je důsledkem jednoho z nejhorších technických selhání na světě. V roce 1986 došlo při rutinním bezpečnostním testu v Černobylské jaderné elektrárně ke katastrofálnímu selhání. Během řady výbuchů se do celé Evropy začal šířit radioaktivní oblak plný částic uvolňujících smrtící záření. Bezpečnostní týmy spěchaly, aby překryly poškozený reaktor narychlo zbudovaným železobetonovým krytem. Nouzové opatření bylo dočasným řešením jak zabránit dalšímu unikání radioaktivního záření. Ale stavba zbudovaná kolem poškozeného reaktoru hrozila tím, že již déle nedokáže radiaci odclonit, a nebezpečí radioaktivního zamoření tak Evropu znovu ohrožovalo. Proto vznikla skupina nejlepších technických odborníků z celého světa a navrhla jedinečné řešení. Obří ochrannou stavbu, nový kryt černobylské jaderné elektrárny.